Bizarní seznamka za 4,4 miliónů z vašich kapes

Bizarní seznamka za 4,4 miliónů z vašich kapes

Vedení Brna zřejmě netrápí smysluplné hospodaření s veřejnými penězi. Za více než čtyři milióny korun nechalo zorganizovat masovou seznamku. Téměř dvě tisícovky lidí nechá sezvat v červnu na brněnské výstaviště a poskytne jim prostor na seznámení.

Projekt má na starosti umělkyně Kateřina Šedá, která osloví 959 nezadaných žen a stejný počet volných mužů převážně z veřejně dostupných seznamek a pozve je do Brna. Veřejná seznamka se bude konat v rámci výstavy Re:publika. Peníze půjdou zejménana jízdné a ubytování pro účastníky, na organizaci akce a odměnu pro Šedou.

Hollan utracené miliony hájí

Pochybný projekt prosazoval náměstka primátora pro kulturu Matěj Hollan (Žít Brno/Piráti), podle nějž jde dokonce o nejzajímavější akci festivalu.”Kateřinu Šedou jsme oslovili sami, protože je známá svými originálními nápady v oblasti sociální architektury. Je to velký umělecký projekt, a proto by na něj mělo město přispět,“ hájí záměr Hollan.

Výstava Re:publika se bude konat od 26. května do 17. června na výstavišti i jinde v Brně. Hlavním organizátorem akce je Brno, které zaplatí 50 milionů korun, a stejnou částku dá i ministerstvo kultury.

Organizátoři doufají, že přitáhne až 200 tisíc návštěvníků. Ty mimo jiné lákají na výstavu části pláten Slovanské epopeje Alfonse Muchy.

Peníze se dají použít smyslupněji, třeba na sportování dětí

Čtyři milióny korun jsou již tak velká částka, že se za ně dají pro město a jeho obyvatele pořídit daleko smysluplnější věci, než pochybná pseudokulturní akce, ze které profitují rádoby umělci spřátelení s lidmi z vedení města.

Za 4,4 milionů korun se dá pořídit například 7,5 km nových chodníků, 2 173 vzrostlých stromů či 60 dětských hřišť. Co je pro vás jako obyvatele města důležitější? Zeleň a stín ze stromů v parném létě, možnost vyžití pro vaše děti nebo bizarní seznamka pro cizí lidi?

Privatizace bytů v Brně může pokračovat

Privatizace bytů v Brně může pokračovat

Bydlíte v městském bytě a platíte vysoký nájem, zatímco dům v sousední ulici byl před pár lety zprivatizován a jeho obyvatelé bydlí ve vlastních bytech? Taková je realita desítek tisíců lidí v Brně. Podle odborníků však nic nebrání tomu, aby město v privatizaci bytů pokračovalo.

„Umožnit všem nájemníkům koupit si byt za výhodnou cenu, jako dříve měli jen vybrané skupiny, je spravedlivé a správné“, říká předseda hnutí Slušní lidé Zdeněk Pernica.

Výhody privatizace bytů jsou podle něj jasné. “O majetek se nejlépe stará jeho přímý vlastník a byty v soukromém vlastnictví jsou garancí toho, že vám za souseda město nepřidělí imigranta nebo feťáka. Vedení města si musí vybrat, jestli nechá na přidělování bytů vydělávat miliony politické neziskovky řízené lidmi z Žít Brno, nebo udělá „milionáře“ ze svých občanů.“

Privatizaci zastavilo současné vedení města

Hnutí Slušní lidé v případě úspěchu v podzimních komunálních volbách navrhne přímý prodej všech bytů ve vlastnictví města Brna nájemníkům za zvýhodněných podmínek tak, jak tomu bylo v minulosti, kdy slevy na kupní ceně činily více jak 30% hodnoty bytu.

Privatizaci zastavilo současné vedení radnice krátce po volbách a převzetí moci v roce 2015. Pro byla koalice složená z hnutí ANO, Žít Brno/Piráti, KDU-ČSL a Strana zelených.

Původní pravidla prodeje městských domů platila od roku 2007. Nájemníci mohli za určitých podmínek odkoupit od města byt za výrazně nižší cenu, než je na volném trhu. Sleva mohla v některých případech dosahovat až dvou třetin z tržní ceny.

Privatizace může rozhýbat stagnující trh s bydlením

Současná legislativa podle odborníků umožňuje poskytnout nájemníkům stejné slevy, jaké město dávalo privilegovaným občanům v devadesátých letech. “Zároveň je v zájmu města, aby co nejvíce domů mělo své přímé vlastníky totožné s nájemníky a aby se díky tomu rozhýbal stagnující trh s byty ve městě,” doplnil odborník na bytovou problematiku Květoslav Přibil.

Město Brno dnes vlastní 28 tisíc bytů z nichž jich je 1 800 neobsazených. Město prodalo nájemníkům od roku 1997 asi 22 tisíc bytů, zbylých 28 tisíc si chce ponechat.

Rozdávání bytů neplatičům: co to přineslo a kdo z toho má prospěch?

Rozdávání bytů neplatičům: co to přineslo a kdo z toho má prospěch?

Žijete z dávek? Dlužíte městu na nájemném? Pak jste ideální kandidáti na to, abyste dostali nově zařízený městský byt. Že je to divné? A je v pořádku, aby byly tisíce bezproblémových žadatelů o byt diskriminovány na úkor nepřizpůsobivých neplatičů? To je otázka, která hýbe již delší dobu Brnem.

Již druhým rokem běží v Brně pochybný sociální experiment, který prosadilo současné vedení radnice a jehož hlavními strůjci jsou lidé z hnutí Žít Brno. V rámci jednoho z projektu rozdali 50 městských bytů nepřizpůsobivým spoluobčanům, nejčastěji romským rodinám (projekt Re-rapid housing). Byty byly vymalované a vybavené kuchyňskou linkou a základním nábytkem. Nájem v nich je snížený proti částce, kterou město účtuje běžným nájemníkům svých bytů. V Brně je přitom skoro 7 tisíc normálních žadatelů o městský byt, kteří v pořadníků čekají roky.

97% úspěšnost projektu = manipulace se skutečností

Martin Freund (Žít Brno/Piráti), zastupitel pro sociální začleňování, který má projekt na starosti, se chlubí tím, že projekt je nadmíru úspěšný a dokládá to zejména jedním číslem. 97% z lidí, kteří dostali byt, si ho podle něj udrželi, tedy byla jim prodloužena nájemní smlouva.

“Freund záměrně neříká celou pravdu. Ti lidé dostali nově zařízený byt, mají snížené nájemné a to navíc platí z příspěvku na bydlení. Navíc k nim každý týden dochází sociální pracovník, který jim domlouvá, aby peníze na nájem poslali. Udržet si byt za situace, že dostanete peníze od státu a jediné, co potřebujete, je poslat je včas na účet města, je samozřejmě velmi jednoduché. Neumíme si moc představit, kdo a za jakých podmínek si nedokáže udržet byt, za který nemusí nic platit ze svého. Chlubit se tím je tedy prostě trapné,” říká Zdeněk Pernica, lídr hnutí Slušní lidé, které prosazuje zastavení těchto pochybných projektů.

Martin Freund obhajuje přednostní přidělování bytů neplatičům a nepřízpusobivým
Martin Freund obhajuje přednostní přidělování bytů neplatičům a nepřízpusobivým

I přesto mají noví nájemníci problémy. Podle posledních dostupných čísel měla ke konci září loňského roku více než polovina nájemníků opět dluhy, celkem šlo o 27 z 50 a celkem tyto dluhy dělaly 330 tisíc korun.

Penězovod pro neziskovky a levicové aktivisty

Pochybný experiment přidělování obecních bytů přijde daňové poplatníky na 10 milionů korun. Velká část těchto peněz končí v kapse neziskových organizací, například IQ Roma servis. Peníze z projektu jsou určeny hlavně na platy lidí zapojených do projektu. Autoři projektu si například rozdali dvakrát více, než kolik stála oprava bytů. Podle informací z magistrátu města Brna šlo na opravy bytů 275 tisíc korun, kdežto na platy lidí z projektového týmu 576 tisíc Kč, tedy více jak dvakrát tolik.

Městské byty mohou dostat i kriminálníci či drogově závislí

Stížnosti sousedů na hluk, nepořádek a rušení nočního klidu. Obyvatelé domu v Jabloňové ulici v Medlánkách, kam byli také problémoví nájemci umístění dokonce sepsali petici, kde žádají o řešení problémů s nepřizpůsobivými sousedy.

Není se ostatně čemu divit, starousedlíci se ani nemohli na nové nájemce připravit. Nastěhování početných romských rodin totiž bylo pro obyvatele domů překvapením. „Rozhodli jsme se, že nebudeme informovat sousedy v bytech, kam rodiny nastěhujeme, abychom ty rodiny nestigmatizovali,“ prohlásil Freund, který dříve ani nevyloučil, že mezi lidmi, který byt dostali jsou lidé, kteří byli třeba odsouzeni za závažný trestný čin nebo v minulosti prodávali drogy.

Nově vybavené městské byty dostal kdokoliv, tedy i ten kdo například v minulosti městský byt již měl a přišel o něj kvůli dluhům na nájemném. „Každý, kdo dlužil městu Brno jakýkoli obnos, tak od té chvíle, co ho splatil, tak pět let nemůže požádat o obecní bydlení. Rozhodli jsme se v tomto projektu udělat výjimku, protože kdybychom ji neudělali, tak bychom absolutně nemohli pracovat právě s tou skupinou, která tu pomoc potřebuje. Ono to tak bývá, že lidé, kteří potřebují sociální bydlení nějaké dluhy mají,” říká Freund

Podle mnohých lidí z Brna jde ale o diskriminaci lidí, kteří celý život pracují, platí tržní nájemné nebo hypotéku. A nikdo jim nic zadarmo nedá. “Co na to rodiny s dětmi, které se snaží, rodiče mají dvě práce, aby utáhli bydlení a provoz rodiny a paradoxně právě z jejich daní jsou placeny pochybné projekty?” ptá se Zdeněk Pernica.